Horečka šarpejů (SPAID)

Horečka šarpejů, známá také pod zkratkou SPAID (Shar-pei autoinflammatory disease) nebo FSF (Familial Shar-pei fever), je genetické onemocnění šarpejů vedoucí k přetrvávajícím zánětům. Nejpatrnějším příznakem je opakovaná horečka bez zjevné příčiny, otoky hlezna a pysků a neochota k pohybu. Onemocnění nelze vyléčit, tlumení příznaků může být problematické, je proto vhodné šarpeje testovat na genetickou mutaci.

Historie plemene a výskyt onemocnění

Šarpej je jedním ze čtrnácti starověkých plemen psů, jehož kořeny sahají až do 200 let před naším letopočtem. V Číně byli šarpejové po staletí využívána jako společenská zvířata, hlídali a lovili divoká prasata a později byli využíváni také jako bojoví psi. Na začátku komunistické éry byl chov psů výrazně zdaněn, stal se luxusem jen pro nejmovitější obyvatele Číny a šarpej spolu s dalšími plemeny byl téměř vyhuben. V 70. letech bylo převezeno pár šarpejů z Číny do Spojených Států, kde nabyli velké popularity. Postupně došlo k silné selekci na výrazně svraštělou kůži tzv. meatmouth typ. Jeho předchůdce, tradiční nebo také bonemouth typ nacházíme nejvíce v Číně. Majoritní složka zesílené kůže je kyselina hyaluronová, což je glykosaminoglykan složený z opakujících se disacharidů. Je široce rozšířena právě v kůži, kloubní tekutině, srdci, pupeční šňůře a očním sklivci. Kyselina hyaluronová má mnoho funkcí, které závisí na délce jejího řetězce a lokaci. Především hraje důležitou roli v embryonálním vývoji, hojení, reparaci, regeneraci a zánětu. Obsahuje také hodně vody, tím hydratuje tkáně a působí jako absorbant šoku v kloubním pouzdře.Výskyt SPAID je zhruba 23 % v populaci šarpejů. První příznaky pozorujeme od 1 do 6 leti, nejčastěji do 18 měsíců věku. U lidí se vyskytuje stejné onemocnění familiární středomořská horečka a kutanózní mucinóza, kde je šarpej modelem ve studiích těchto onemocněních.

Příčina a genetika

Studie z roku 2011 potvrdila, že horečku šarpejů způsobuje mutace genu HAS2, který kóduje enzym synthetizující kyselinu hyaluronovou, přesněji limituje její množství. Dochází tak ke zvýšení hladin hyaluronátu a jeho ukládání v kůži (hyaluronanóza), což vede k zesílení kožních záhybů hlavně v oblasti hlavy a hlezna. Meatmouth typ šarpeje má 2-5x více hyaluronátu v séru oproti ostatním plemenům. Téměř všichni šarpejové jsou postiženi hyaluronanózou, ale její výše závisí na konkrétních jedincích, a dospělci mají zpravidla méně hyaluronátu oproti štěňatům. Velikost řetězce hyaluronátu je důležitá v jeho biologické funkci. Vysokomolekulární kyselina hyaluronová je protizánětlivá a je povolána během zánětu jako imunosupresivum a stavební složka konektivních tkání. Pokud dojde k fragmentaci, vzniká nízkomolekulární hyaluronát, který oproti tomu působí jako spouštěč imunitního systému. Hyaluronát má analogové složení jako molekuly na povrchu patogenů, vytvoří tak signál nebezpečí a imunitní systém reaguje horečkou a sterilním zánětem bez zjevné příčiny. Silnou selekcí a preferencí co nejvíce zvrásnělé kůže tak došlo i k rozvoji tohoto onemocnění. V roce 2017 však další studie odhalila, že horečku šarpejů způsobuje mutace genu MTBP, který tvoří stabilní komplex s MDM2. Alterace tohoto komplexu indukuje zánět a apoptotické procesy. Vědci nevylučují úplně možnou souvislost i s mutací genu HAS2.

Příznaky

Erytém na tváři a otok hlezna jako jedny z příznaků SPAID. Zdroj: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5418765/

Nejčastější projev je rekurentní horečka až 41,5°C trvající 12-48 hodin a lokální zánět kloubů (artritida), zejména hlezenních. Tyto epizody se opakují každých pár týdnů a jsou častější během prvních let života psa. Pes je během této epizody neochotný k pohybu, nahrbený, apatický, může se objevit bolest břicha, zvracení a průjem. Sekundární komplikací chronického stavu může být rozvoj reaktivní systemické amyloidózy, kdy se ukládá bílkovina amyloid do různých tkání, zejména do ledvin a jater. U 5 % psů pak může dojít k selhání těchto orgánů. Také se vyskytují vleklé otitidy a otoky pysků.

Diagnostika a terapie

Diagnostika je založená na typickém klinickém projevu a plemeni. Dnes je k dispozici genetické vyšetření odhalující mutaci genu MTBP. Onemocnění má charakteristiku autosomálně dominantní. Léčba je symptomatická, především se veterinární lékař snaží snížit tělesnou teplotu nesteroidními antiflogistiky, což nemusí být vždy úspěšné. Předcházet tomuto onemocnění lze vyšetřením chovných párů a případné eliminaci pozitivních jedinců z chovu. Horečka se projeví u psů s jednou i dvěmi alelami, ale jelikož se onemocnění může prvně objevit až třeba v šesti letech, může se stát, že se uchovní i pozitivní jedinec. Ten pak přenáší mutaci dál v populaci.

 

Reference:

M. Olsson, J.R.S. Meadows, K. Truvé, G.R. Pielberg, F. Puppo, E. Mauceli, J. Quilez, N. Tonomura, G. Zanna, M.J. Docampo, A. Bassols, A.C. Avery, E.K. Karlsson, A. Thomas, D.L. Kastner, E. Bongcam-Rudloff, M.T. Webster, A. Sanchez, Å. Hedhammar, E.F. Remmers, L. Andersson, L. Ferrer, L. Tintle ,K. Lindblad-Toh A Novel Unstable Duplication Upstream of HAS2 Predisposes to a Breed-Defining Skin Phenotype and a Periodic Fever Syndrome in Chinese Shar-Pei Dogs https://doi.org/10.1371/journal.pgen.1001332. Published: March 17, 2011

V.L.M. Diáz. Genetic background of hereditary cutaneus hyaluronosis a familial Shar-pei fever. PhD Thesis. November 2014. https://www.tdx.cat/bitstream/handle/10803/290169/vlmd1de1.pdf;jsessionid=36B60FE1EC5BCA1E11A50BAB1CD9CDF3?sequence=1

J. Metzger, A. Nolte, A-K Uhde, M. Hewicker-Trautwein, O. Distl. Whole genome sequencing identifies missense mutation in MTBP in Shar-Pei affected with Autoinflammatory Disease (SPAID). BMC Genomics. 2017; 18: 348.

MVDr. Andrea Mertová
Latest posts by MVDr. Andrea Mertová (see all)

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*