Krevní skupiny u koček – vše, co by měl chovatel znát

Každé zvíře, které má červené krvinky, má také krevní skupiny. I když nás většinou zajímá pouze jedna či dvě, má jich ve skutečnosti mnohem více. Jak je to možné? Krevní skupiny jsou určeny povrchovými molekulami červených krvinek a je jich tolik, kolik je těcho jedinečných molekul – například u lidí již bylo popsáno kolem 300 povrchových molekul = 300 krevních skupin. Ty tam nejsou jen tak “pro parádu”, ale mají různé funkce (např. transport látek do červené krvinky).

Krevní skupiny se často řadí do skupinových systémů, např. u lidí jsou nejznámější krevní skupinový systém AB0, kam patří krevní skupiny A, B, 0 a AB. Další krevní skupinou je systém Rh, kde hodnotíme jeho prezenci (+) nebo absenci (-). Kromě těchto dvou existují desítky dalších skupinových systémů, jelikož však nejsou klinicky důležité, není nutné je u každého jedince znát.

Protože většina krevních skupin “nezlobí”, je výzkum zaměřen pouze na ty, které mohou způsobit komplikace při transfuzi nebo během těhotenství (u lidí) či kojení. U koček byl popsán jeden systém, který obsahuje krevní skupinu A, B a AB. Svým označením je podobný krevním skupinám lidí, v chování se však liší.

 

Krevní skupiny a protilátky v plazmě

Z humánní medicíny víme, že když má někdo krevní skupinu A, má protilátky proti krevní skupině B a opačně.  U koček to však zcela neplatí. U koček s krevní skupinou A, má pouze 30-70 % zvířat protilátky proti krevní skupině B, kdežto krevní skupina B má vždy silné protilátky proti krevní skupině A. U skupiny AB nejsou žádné protilátky.

 

Kdo má jakou krevní skupinu?

Distribuce krevních skupin se mezi plemeny liší. Krevní skupina A je nejběžnější a mají ji téměř všechny evropské krátkosrsté kočky (tj. “obyčejné kočky”). Krevní skupina B se nejčastěji vyskytuje u britských koček a devon rex (ve studiích obě plemena cca 1/3 testovaných zvířat). Skupinu AB má zejména plemeno ragdoll (přibližně každá pátá ragdoll). Distribuce krevních skupin se líší i geograficky.

V tabulce jsou frekvence výskytu krevních skupin zejména ze studií v USA.

Plemeno skupina A skupina B skupina AB
americká krátkosrstá, barmská, orientální krátkosrstá, ruská modrá, siamská, tonikéská 100 % 0 % 0 %
mainská mývalí, norská lesní, himalájaská 90-99 % 1-10 % 0 %
habešská, perská, japonský bobtail 80-90 % 10-20 % 0 %
birma, somalská, skotská klapouchá, sfynx 80-90 % 10-20 % *
cornish rex, dexon rex, exotická krátkosrstá 60-80 % 20-40 % 0 %
britská krátkosrstá 60-80 % 20-40 % *
ragdoll 77 % 5 % 18 %

*-může se vyskytovat, přesně nestanoveno

 

Jaké je riziko při transfuzi?

Obecně platí, že před každou transfuzí by měla být provedena křížová zkouška, kterou se zjišťuje, zda jsou krv příjemce a dárce navzájem kompatibilní. Jelikož je výskyt krevní skupiny A mezi evropskými krátkosrstými kočkami vysoký, je riziko tzv. posttransfuzní reakce při podání transfuze “na slepo” velice nízké. Opatrnost je však na místě při podávání transfuze “od” nebo “do” jiných plemen.

…pokud je příjemce (=pacient) krevní skupiny A … je pro něj nejlepší krevní skupina A nebo AB. Pokud by dostal krev od skupiny B, protilátky anti-A přítomné v plazmě by způsobili rozpad krvinek a zhoršení stavu pacienta.

…pokud je příjemce  (=pacient) krevní skupiny B … je pro něj nutné podání krve skupiny B. Pokud by dostal krev od skupiny A nebo AB, došlo by k destrukci krvinek, což by pacientovi pouze přitížilo. Tento stav je velice problematický, jelikož je koček s krevní skupinou relativně málo a je problém najít odpovídajícího dárce.

…pokud je příjemce (=pacient) krevní skupiny AB … je pro něj ideální transfuze od dárce se skupinou AB, což je reálně takřka nemožné. Kompromisem je podání krevní skupiny A, protože přítomnost silných protilátek je méně pravděpodobná než u krevní skupiny B.

 

Testování krevních skupin – zajímá Vás co je v krvi nebo v genech?

Pokud chce chovatel stanovit krevní skupinu u své kočky, měl by se rozmyslet, zda chce vědět tzv. fenotyp nebo gentoyp. Fenotyp – fenotypové určení je tzv. sérologické, tj. testuje se reálná přítomnost molekul (antigenů) na červených krvinkách a výsledkem je krevní skupina A, B nebo AB. Toto stanovení má smysl před podáním transfuze.

Genotypové určení krevní skupiny dokáže určit, jaké alely (geny) kočka pro krevní skupiny má a předává na potomstvo a výsledkem je zápis např. b/b. Z tohoto zápisu se dá odvodit fenotyp, tj. přítomná krevní skupina. Je to užitečné zejména pro posouzení rizika neonatální izoerytrolýzy.

 

Co je to neonatální izoerytolýza?

Pod tímto pojmem se označuje život ohrožující stav rozpadu červených krvinek brzy po narození, který vzniká v důsledku kombinace:

  • přítomnosti protilátek proti červeným krvinkám v kolostru (mléce) kočky,
  • přechodné propustnosti střevní bariéry, která je fyziologickým fenoménem 0-(16) 24 hodin po narození,
  • přítomnost krvinek citlivých vůči protilátkám v kolostru matky u koťat.

Při současném splnění všech tří bodů dochází k destrukci červených krvinek u kotěte. Tento stav je velice závažný a může dojít až k úmrtí.

 

Jak se krevní skupiny dědí a jaké je riziko neonatální izoerytrolýzy?

Každá kočka i kotě nese dva geny – alely, jednu má od otce, jednu od matky. Tyto alely mohou být shodné (např. A/A, b/b, c/c) a říkají tedy červeným krvinkám jasně, jakou mají vyrobit krevní skupinu na svém povrchu. Nebo jsou odlišné a v tom případě o krevní skupině rozhoduje ta, která je takzvaně dominantní (A je dominantní nad b, b je dominantní nad c = tj. gen pro krevní skupinu A je dominantní nad genem pro krevní skupinu B a ten je dominantní nad genem pro krevní skupinu AB = A>b>c). Ve výsledcích laboratorních vyšetření je někdy písemo A zaměněno za písmeno N (N jako negativní, jelikož test na skupinu b nebo c byl negativní).

Pokusili jsme se zpřehlednit všechny možné kombinace křížení a vzniku rizika neonatální izoerytrolýzy. Pokud je více možností genotypů otce, jsou jeho koťata označena příslušnou barvou.

I když teoreticky hrozí riziko neonatální izoerytrolýzy i opačně – u koček-matek s anti-B protilátkami a koťátek s krevní skupinou B, nebyl tento případ doposud ve vědecké literatuře popsán. Je pravděpodobné, že anti-B protilátky jsou slabší a nejsou schopny vyvolat akutní “posttransfuzní” reakce.

 

Jaké jsou projevy neonatální izoerytrolýzy?

Klinické příznaky se obvyklé projeví do tří dnů od narození, mnohdy i již během pár hodin. Koťata přestanou sát, mohou mít červeně zbarvenou moč, žloutenku a chudokrevnost. Zhoršováním stavu dochází ke slabosti, prohloubenému dýchání, velice pomalé nebo naopak rychlé srdeční frekvenci, kolapsu a smrti. Některé koťata mohou prodělat toto onemocnění bez příznaků. U přeživších koťat může dojít k pokoškození konce ocásku do věku 14 dní.

 

Co mám dělat, když hrozí riziko neonatální izoerytrolýzy?

I když se jedná o život ohrožující stav, lze jej chovatelským managementem předejít. V první řadě je nutné identifikovat, zda toto riziko reálně hrozí.

Riziko neonatální izoerytrolýzy je při křížení:

a) matky b/b nebo b/c (tj. s krevní skupinou B) a otce s krevní skupinou A – pokud je otec A/A, pak je riziko u všech koťat, pokud je otec A/b nebo A/c, lze selektovat po narození koťata, kde je nutný poporodní management,

b) matky b/c a otce s krevní skupinou AB nebo B (b/c) – je nutné separovat koťata s krevní skupinou AB.

I když jsou protilátky proti červeným krvinkám v mléce přítomné po celý čas, střevní bariéra je pro ně propustná maximálně 24 hodin. Ideální management spočívá v:

  • stanovení krevní skupiny koťat rychlotesty po narození z (např.) pupečníkové krve,
  • separování koťat s krevní skupinou A nebo AB (pokud je otec A/A pak jsou koťata určitě krevní skupina A a je nutné se separovat všechny),
  • podání imunoglobulinového preparátu (dle instrukcí veterináře) nebo nakojení od jiné kočky s krevní skupinou A,
  • podání pouze umělého mléka vyřeší problém výživy, avšak neobsahuje protilátky, které se v mléku vyskytují a jsou nezbytné pro ochranu koťat v prvních týdnech života – tj. zvyšuje se riziko infekcí,

nebo

  • zcela ideální je doma mít jinou kojící kočku, která porodila před více jak 24 hod. Jelikož je množství protilátek u koček v kolostru a mléku podobné, vyřeší výměna koťat mezi kočkami na 24 hodin celý problém.

Reference:

Feline blood groups and blood incompatibility

Feline Blood Types and Neonatal Isoerythrolysis, October 12, 2004 (published), Susan Little DVM, Diplomate ABVP (Feline)

A questionnaire on survival of kittens depending on the blood groups of the parents. Axnér E.
J Feline Med Surg. 2014 Oct;16(10):781-7. doi: 10.1177/1098612X13518937. Epub 2014 Jan 14

Assessment of blood types of Ragdoll cats for transfusion purposes. Proverbio D, Spada E, Perego R, Della Pepa A, Bagnagatti De Giorgi G, Baggiani L. Vet Clin Pathol. 2013 Jun;42(2):157-62. doi: 10.1111/vcp.12048. Epub 2013 May 8

Cytidine monophospho-N-acetylneuraminic acid hydroxylase (CMAH) mutations associated with the domestic cat AB blood group. Bighignoli B, Niini T, Grahn RA, Pedersen NC, Millon LV, Polli M, Longeri M, Lyons LA. BMC Genet. 2007 Jun 6;8:27.

Frequencies of feline blood groups in the United States. Giger U, Kilrain CG, Filippich LJ, Bell K. J Am Vet Med Assoc. 1989 Nov 1;195(9):1230-2.

Acute hemolytic transfusion reaction in an Abyssinian cat with blood type B. Giger U, Akol KG. J Vet Intern Med. 1990 Nov-Dec;4(6):315-6.

Blood types in Bengal cats in the UK. Gunn-Moore DA, Simpson KE, Day MJ. J Feline Med Surg. 2009 Oct;11(10):826-8. doi: 10.1016/j.jfms.2009.03.008. Epub 2009 May 6.

Prevalence of naturally occurring non-AB blood type incompatibilities in cats and influence of crossmatch on transfusion outcomes. McClosky ME, Cimino Brown D, Weinstein NM, Chappini N, Taney MT, Marryott K, Callan MB.
J Vet Intern Med. 2018 Nov;32(6):1934-1942. doi: 10.1111/jvim.15334. Epub 2018 Oct 11.

Blood types in the non-pedigree cat population of Gran Canaria. Silvestre-Ferreira AC, Pastor J, Sousa AP, Pires MJ, Morales M, Abreu Z, Montoya JA. Vet Rec. 2004 Dec 11;155(24):778-9.

Titres of alloantibodies against A and B blood types in non-pedigree domestic cats in Turkey: assessing the transfusion reaction risk. Gurkan M, Arikan S, Ozaytekin E, Dodurka T. J Feline Med Surg. 2005 Oct;7(5):301-5.

Frequencies of blood type A, B and AB in non-pedigree domestic cats in Turkey. Arikan S, Gurkan M, Ozaytekin E, Dodurka T, Giger U.

MVDr. Ivana Váňová, Ph.D.

Promovala na Veterinární a farmaceutické univerzitě Brno v roce 2010, kde působí jako odborný pracovník na Ústavu fyziologie se zaměřením na klinickou patologii. Pracuje současně i v nadnárodní veterinární laboratoři, je zakladatelkou webu veterinarniportal.cz a spoluzakladatelkou informačního webu pro veterináře vetcafe.cz. Je členkou Komory veterinárních lékařu ČR a Evropské společnosti veterinární klinické patologie. V minulosti byla aktivní v chovu loveckých plemen, současně je majitelkou vděčné fenky z útulku Ebi, tváře projektu Společník pro život, pěti koček, dvou ovcí a čtyř slepic.
MVDr. Ivana Váňová, Ph.D.

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*