Imunitně-zprostředkovaná hemolytická anémie

Imunitně-zprostředkovaná anémie (IMHA) je jednou z nejčastějších příčin anémie (chudokrevnosti) u malých zvířat. Podstatou onemocnění je rozpad červených krvinek na základě imunitního mechanizmu. Příčina této destrukce může být primární, tj. autoimunita, nebo sekundární, např. během infekčních onemocnění krve. Bohužel, i navzdory identifikaci onemocnění a terapii je úmrtnost 50 % i více.

Tento typ anémie se častěji vyskytuje u špringršpanělů, kokršpanělů, pudlů, setrů, kolií a staroanglických ovčáků. Častěji jsou postiženy feny, onemocnění se může vyskytovat v kterémkoliv věku.

Proč dochází k rozpadu červených krvinek?

Během tohoto onemocnění se na červené krvinky navážou protilátky, které „označí“ červenou krvinku k destrukci dalšími složkami imunitního systému. Předpokládá se, že tělo každého je schopno produkovat protilátky proti vlastním červeným krvinkám, avšak v reálné produkci tomu brání speciální bílé krvinky. Pokud se jedná o autoimunitní poruchu (tzv. AIHA), pak je pravděpodobně příčinou nadměrná tvorba těchto protilátek nebo slabá reakce ochranného mechanizmu. Častěji se však setkáváme se sekundární imunitní destrukcí, kdy jsou na červených krvinkách navázány protilátky proti parazitům přítomným vevnitř krvinky (například u babeziózy) nebo na jejím povrchu (například u mykoplazmózy nebo reakcích na antibiotika). Tento typ je častější.

Krevní parazit – babezie – může kromě přímého ničení krvinek navodit i jejich imunitní destrukci. Zdroj: Filipe Dantas-Torres – Dantas-Torres F. (2008). “Canine vector-borne diseases in Brazil”. Parasites & Vectors 1 (1): 25. DOI:10.1186/1756-3305-1-25.

Onemocnění, které mohou iniciovat sekundární IMHA je celá řada, namátkově: infekce (ehrlichie, babesie, anaplasmy, bartonely, leptospiry, dirofilarie, histoplasmozy), nádory (lymfom, hemangiosarkom, lymfocytární leukémie, karcinom plic nebo žaludku, jiné difuzní sarkomy), léky (trimetoprim, penicilin, cefalosporiny, levamizol, fenylbutazon, dipyron, chlorpromazin), poruchy erytrocytů (deficit fosfofruktokinázy, pyruvátkinázy, vrozené poruchy fragility), jiné (cibule, česnek, zinek, včelí jed, vakcinace). Není vyloučeno, že IMHA může spustit vakcinace, pravděpodobně mechanismem nespecifické stimulace imunity, avšak není to spojováno s konkrétním typem vakcíny. Vzhledem k výskytu IMHA a výskytu infekčních onemocnění, není obava z rozvoje IMHA důvodem k odmítnutí očkování u doposud zdravého zvířete.

Mezi diferenciální diagnózy patří jiné typy tzv. hemolytických anémií (tj. anémií spojených s rozpadem červených krvinek) – např. poruchy enzymů červených krvinek, toxiny, poruchy metabolizmu minerálů nebo např. mechanické destrukce erytrocytů.

U onemocnění dochází ke žlutému zbarvení sliznic nebo bělma očí. Zdroj: Dr. K. Lupton. (https://www.instagram.com/p/BgsLUNklEw1/, se svolením.)

Jak se onemocnění projevuje?

Příznaky mohou být plíživé a až do pokročilého stadia anémie jsou kompenzovány tachykardií (zrychlená srdeční činnost) a tachypnoe (zrychlené dýchání). Může dojít ke slabosti, intoleranci zátěže, únavě, nechutenství, případně zvracení a průjmu. Sliznice se zbarvují do žluta (ikterus). Je to proto, že když dojde k rozpadu červených krvinek, je hemoglobin zpracován na bilirubin, který je původcem žlutého zbarvení. U části pacientů dochází ke současnému snížení krevních destiček, což se může projevovat výskytem modřin a krvácením.

Jak se onemocnění diagnostikuje?

Onemocnění se diagnostikuje primárně z krve, kde je patrná anémie. Dále je většinou veterinář schopen zjistit, že se jedná o anémii z rozpadu krvinek. Pokud je onemocnění akutní, může se stát, že pro jistotu v diagnóze musí zopakovat vyšetření krve v rozestupu pár dnů – avšak u tohoto onemocnění bude veterinární lékař chtít opakovat vyšetření krve vícekrát pro posuzování průběhu. Veterinární lékař obvykle indikuje vyšetření krevních parazitů, nejčastěji vyšetřením PCR. Někdy je schopen je vidět na krevním nátěru, avšak záchytnost je u některých druhů infektu velmi špatná. Kromě toho pravděpodobně navrhne veterinární lékař test na zjištění protilátek proti erytrocytům – tzv. Coombsův test. Tento test je pro onemocnění specifický, avšak pozitivní je pouze v cca 6 z 10 případů.

Pokud je stav pacienta kritický, může veterinář přistoupit k podání krevní transfuze.

Jak se onemocnění léčí?

Terapie závisí primárně od toho, zda se jedná o autoimunitní nebo sekundární IMHA. Bohužel, toto je někdy velmi těžké až nemožné odlišit, jelikož i když je příčinou IMHA infekční agens, nejsou testy vždy pozitivní. Vzhledem k charakteru onemocnění se obecně k terapii používají látky způsobující imunosupresi. Pokud je hodnota červených krvinek nízká, obykle se podává transfúze – i když její podání je v tomto případě rizikovější než například u ztráty krve.

Canine idiopathic immune-mediated haemolytic anaemia: a review with recommendations for future research, Christine J. Piek, https://doi.org/10.1080/01652176.2011.604979

MVDr. Ivana Váňová, Ph.D.

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*