Junkční epidermolysis bullosa u belgického chladnokrevníka

Junkční epidermolysis bullosa u belgických chladnokrevníků je způsobená mutací v genu LAMC2. Následkem mutace dochází k oddělování vrstev kůže a k fatálním a velmi bolestivým příznakům, které končí smrtí nebo eutanázií. Onemocnění není léčitelné, existují snahy asociací pro chov belgického chladnokrevníka pomocí genetického testování omezit šíření JEB v populaci.

Kožní léze. Zdroj: Graves, Kathryn T., Pamela J. Henney and R. B. Ennis. “Partial deletion of the LAMA3 gene is responsible for hereditary junctional epidermolysis bullosa in the American Saddlebred Horse.” Animal genetics 40 1 (2009): 35-41 .

Junkční epidermolysis bullosa (JEB) je dědičné onemocnění kůže, které vzniká oddělováním vrstvy pokožky a projevuje se tvorbou puchýřků a vznikem ran a vředů na kůži i sliznici a postižením skloviny zubů. JEB je hlášena u lidí, koní, ovcí, potkanů, psů a koček, u všech se vyskytují stejné klinické příznaky. U koní byla poprvé popsána na začátku 20. století, nejdříve označena jako epitheliogenesis imperfekta, později překlasifikováno na epidermolysis bullosa. U belgických chladnokrevníků je hlášena od  80. let minulého století.

Forma JEB – Herlitz

Na základě klinických příznaků lze skupinu JEB rozdělit do dvou hlavních forem:  JEB-Herlitz (JEB-H), u kterého extrémní křehkost kůže a sliznic obvykle vede k smrti během prvních let života a mírnější formy souhrnně nazývané JEB-other (jiné než Herlitz). JEB-H je způsobena mutacemi v genech LAMA3, LAMB3 a LAMC2, což vede k úplné ztrátě lamininu 332. JEB-other je spojen s mutacemi ve výše uvedených třech genech nebo v COL17A1, genu kódujícím kolagen. U koní byla popsána mutace JEB – Herlitz způsobená chybou v LAMC2 u belgických chladnokrevníků a v LAMA3 u amerického jezdeckého koně. V obou případech se dědí se autozomálně recesivně, projeví se po zdědění stejné mutace od obou rodičů.

Laminin 332

Laminin 332 je nezbytnou součástí dermálně-epidermálního spojení, které váže epidermis (pokožku) k dermis (škáře) a tím zajišťuje soudržnost kůže a odolnost vůči vnějším mechanickým vlivům. Mutace v genech LAMA3, LAMB3 a LAMC2 mají za následek snížení pevnosti tohoto spojení a důsledkem je zvýšená fragilita (křehkost) kůže a puchýře vyvolané třením nebo tlakem. Laminin 332 lze považovat za spojovací můstek mezi keratinocyty (hlavními buňky pokožky) a škárou prostřednictvím vazby se specifickými spojovacími vlákny a kolagenem VII, které se pojí s dalšími vlákny ve škáře a tím se zajišťuje přilnutí těchto vrstev. Kromě této mechanické úlohy laminin 332 také přímo ovlivňuje chování buněk pomocí přenosu informací do keratinocytů prostřednictvím integrinů a6β4 a a3β1 („signalizace zvnějšku“).  Předpokládá se, že buněčná signalizace zprostředkovaná lamininem 332 hraje klíčovou roli v epidermální adhezi, přežití buněk, jejich migraci a regeneraci.

Klinické příznaky: JEB-Herlitz u koní

Postižená hříbata již při narození vykazují klinické příznaky: puchýře na kůži nebo zcela chybějící pokožka na spodních částech končetin začínající u kopyta a šířící se po karpální kloub. Může být postižena i rohovina kopyta, která v některých případech zcela chybí. Kožní změny jsou sytě červené, nepravidelné a s postupujícím věkem se rozšiřují. Na sliznicích vznikají vředy, rány se mohou infikovat a hnisat. Granulační tkáň, vytvářející se při hojení ran je téměř patognomonickým (charakteristickým) příznakem nemoci. Vzhledem k potížím s přijímáním potravy dochází ke ztrátě tekutin a bílkovin, což může způsobit větší náchylnost k infekcím. Pacienti trpí extrémní bolestí, mezi dlouhodobé důsledky patří celkové chřadnutí, anémie (chudokrevnost), dušnost, záněty plic nebo celkové infekce, které jsou příčinou vysoké úmrtnosti, nicméně u hříbat dochází k smrti nebo eutanazii již brzy po narození, protože často odmítají kvůli bolesti pít mateřské mléko. Přidruženým znakem je také nesprávné utváření skloviny na povrchu mléčných i trvalých zubů zvané amelogenesis imperfekta, sklovina je měkčí, a obsahuje o 20 % méně minerálů než u zdravého chrupu.

Diagnostika

Při histologickém vyšetření je zřetelné oddělení vrstev, menší množství zánětlivých buněk, subepidermální puchýře a poškozené folikulu chlupu (místo, odkud chlup vyrůstá). EB je rozdělena do několika typů na základě strukturálních změn v kůži, způsobu dědičnosti a klinických a mikroskopických nálezů. Mezi čtyři hlavní typy mimo JEB, patří EB simplex (EBS), dystrofická EB (DEB) a Kindlerův syndrom (KS).

Symptomatická léčba

V současné době neexistuje léčba pro pacienty s JEB a terapeutické možnosti jsou omezeny na symptomatickou léčbu na podporu hojení ran a zmírnění příznaků, které omezují délku života na několik měsíců nebo let. Přestože bylo k léčbě závažných klinických příznaků použito několik invazivních léčeb, studie prokázaly, že žádná z nich významně neprodlouží délku života.

Snaha o omezení šíření JEB v populacích koní

Od 1. listopadu 2002 belgická Draft Horse Corporation of America (BDHCA) zavedla požadavek, aby plemenní hřebci a jejich hříbata byli testování na mutace způsobující JEB. V letech  2002 – 2012 bylo z 1785 testovaných hřebců jako nosiči mutace diagnostikováno 11,5 %. Kanadská asociace belgických koní (CBHA) zavedla stejné požadavky a od 1. ledna 2003 do roku 2012 z 391 hřebců bylo 12 % nosičů. Testování klisen je dobrovolné, ale pokud jsou oplodněny zmrazeným spermatem, musí být také testované, stejně jako jejich hříbata. Cílem těchto opatření je zabránit šíření fatálního postižení JEB-Herlitz v populaci belgických chladnokrevníků a snížení přenašečů mutace v populaci.

Reference:

Cappelli , Brachelente C, Passamonti F, Flati A, Silvestrelli M, Capomaccio S. First report of junctional epidermolysis bullosa (JEB) in the Italian draft horse. BMC Vet Res. 2015 Mar 10;11:55. doi: 10.1186/s12917-015-0374-0. Dostupné z https://bmcvetres.biomedcentral.com/articles/10.1186/s12917-015-0374-0.

Yoon JS, Minami T, Takizawa Y, Sekiguchi M, Yabuzoe A, Ide K, Nishifuji K, Iwasaki T. Two dogs with juvenile-onset skin diseases with involvement of extremities. J Vet Med Sci. 2010 Nov;72(11):1513-6. Epub 2010 Jul 7. DOI: 10.1292/jvms.10-0041. Dostupné z https://www.jstage.jst.go.jp/article/jvms/72/11/72_10-0041/_pdf.

Gostyńska KB, Yan Yuen W, Pasmooij AM, et al. Carriers with functional null mutations in LAMA3 have localized enamel abnormalities due to haploinsufficiency. Eur J Hum Genet. 2016;25(1):94–99. doi:10.1038/ejhg.2016.136. Dostupné z https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5159771/.

Kiritsi D, Has C, Brucknr-Tuderman L. Laminin 332 in junctional epidermolysis bullosa. Cell Adh Migr. 2013;7(1):135–141. doi:10.4161/cam.22418. Dostupné z https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC35

John D. Baird, BVSc, P; Lee V. Millon, BS; and M. Cecilia T. Penedo, PhD. Junctional Epidermolysis Bullosa in Belgian Draft Horses in North America: Results of Genetic Testing (2002-2012). Aaep Proceedings, 2013, dostupné z https://pdfs.semanticscholar.org/5665/6ceea569f4dd542f95e667701b225c08ee65.pdf.

 

MVDr. Gabriela Lukešová

Ukončila studium na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně v roce 2018, od roku 2019 pokračuje v doktorském studiu v oboru Veřejné veterinářství a ochrana zvířat. Dále externě spolupracuje s firmou Biopharm jako kvalifikovaná osoba pro správnou distribuční praxi v oblasti veterinárních léčiv. Ve svém volném čase se aktivně věnuje jezdectví, péči o koně a cyklistice.
MVDr. Gabriela Lukešová

Poslední příspěvky od MVDr. Gabriela Lukešová (všechny zde)

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*