Toxoplasmóza – zvířata jako zdroj nákazy

Toxoplasmóza je z pohledu humánní medicíny jistým strašákem zejména těhotných žen a mnohdy se setkáváme s nepřesnými informacemi o riziku infekce.

Toxoplasma gondii je vnitrobuněčný parazit, jehož definitivním hostitelem jsou kočkovité šelmy. Definitivní hostitel je organizmus, kde parazit prodělává pohlavní množení a dochází k vylučování oocyst. Kočka se nakazí pozřením tkání mezihostitele, např. myši.

Mezihostitelem je organizmus (např. člověk, pes nebo jiný teplokrevný obratlovec), kde se parazit množí nepohlavně a přebývá ve tkáňových cystách. K nakažení mezihostitele dochází:

  1. a) pozřením vysporulovaných oocyst nebo
  2. b) pozřením tkáňových cyst obsahujících tzv. “spící” infekční stadia (bradyzoity).

Oocysty vylučují pouze kočkovité šelmy a tudíž je výhradním zdrojem nákazy oocystami. Vyloučené oocysty mohou kontaminovat vodu nebo potraviny (např. špatně umytá zelenina), což je nejčastější způsob nákazy člověka. K přenosu oocyst na potraviny může teoreticky dojít i pomocí vektorů. Oocysty nejsou infekční ihned, ale až po tzv. sporulaci, která za ideálních podmínek trvá minimálně jeden den. Po sporulaci však infekční přetrvávají v přírodě měsíce.

Pozřením tkáňových cyst se můžeme nakazit pouze při konzumaci tepelně neupravených tkání.

Rovněž kočka nepředstavuje riziko infekce celý život – oocysty vylučuje totiž pouze během první nákazy 1-3 týdny (výjimečně může u imunosuprimovaných koček dojít k opětovnému vylučování). V rozpoznání rizika u kočky nám může pomoct stanovení protilátek proti toxoplazmóze. Rozlišují se tzv. IgM a IgG protilátky, přičemž důležitá je i jejich „koncentrace“ (titr):

  •  IgM protilátky vznikají pouze během primoinfekce a pokud jsou zvýšené, je pravděpodobné, že kočka oocysty vylučuje a je zdrojem nákazy – v této fázi je doporučeno koprologické vyšetření kočky,
  • pokud jsou zvýšené pouze IgG protilátky, je pravděpodobné, že kočka již zdrojem nákazy není,
  • pokud nejsou zvýšené ani IgM ani IgG protilátky, může být kočka neinfekční, nebo může být v časném stadiu nákazy, kdy oocysty vylučuje.

Z hlediska infekčnosti je tedy nejméně riziková kočka, která má zvýšené pouze IgG protilátky.

Jako prevenci nákazy kočky lze doporučit:

  • indoor chov koček,
  • krmení komerčním nebo vařeným krmivem bez obsahu syrového masa a
  • zamezení kontaktu s mezihostiteli (zejména hlodavci).

Opatření k minimalizaci rizika infekce u člověka zahrnují:

  • mražení nebo dostatečné tepelné opracování masa (ohřev v mikrovlnné troubě není dostatečný),
  • omývání zeleniny,
  • nošení zahradnických rukavic při práci s hlínou,
  • vyhýbání se nepasterizovaným mléčným zejm. kozím a ovčím výrobkům (jedná se o zanedbatelnou, nikoliv častou možnost přenosu) a
  • u těhotných žen bez protilátek vlastnící kočky bez protilátek lze doporučit, aby byl kočičí záchodek čištěn co nejčastěji (tj. minimálně každodenně), případně jinou osobou.

 

Za odbornou korekturu textu děkujeme MVDr. Janě Juránkové, Ph.D., která se v rámci svého postgraduálního studia věnovala toxoplasmóze.

 

Reference:

Mendez OA, Koshy AA. Toxoplasma gondii: Entry, association, and physiological influence on the central nervous system. PLoS Pathog. 2017 Jul 20;13(7):e1006351. doi: 10.1371/journal.ppat.1006351. eCollection 2017 Jul.

Torrey, E. F., & Yolken, R. H. Toxoplasma oocysts as a public health problem. Trends in Parasitology, 29(8), 380–384. (2013), doi:10.1016/j.pt.2013.06.001

Dubey, J. P., Ferreira, L. R., Martins, J., & Jones, J. L. (2011). Sporulation and Survival of Toxoplasma gondii Oocysts in Different Types of Commercial Cat Litter. Journal of Parasitology, 97(5), 751–754. doi:10.1645/ge-2774.1

 

MVDr. Ivana Váňová, Ph.D.

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*