Overo lethal white syndrom

Overo lethal white syndrom (OLWS) je genetické onemocnění postihující American Paint horse, American miniature horse nebo quarterhorse.  Bohužel se jedná o fatální vadu u koní se zbarvením overo, kdy zdravě vyhlížející hříbata hynou do několika dní po porodu v důsledku nefunkčnosti zažívacího traktu. Onemocnění není léčitelné.

Kumana @ Wild Equines [CC BY 2.0 (https://creativecommons.org/licenses/by/2.0)]
Overo lethal white syndrom (OLWS), v literatuře také jako lethal white syndrom (LWS) nebo overo lethal white foal syndrom (OLWFS), bychom volně do češtiny mohli přeložit jako smrtelný syndrom bílého overo hříběte. Tento vrozený syndrom postihuje zejména koně plemene American Paint horse, ale také např. American miniature horse nebo quarter horse. Jedná se o bohužel fatální vadu u koní se zbarvením overo, kdy zdravě vyhlížející hříbata hynou do několika dní po porodu v důsledku nefunkčnosti zažívacího traktu. Testování chovných koní na toto dědičné onemocnění může zabránit narození smrtelně nemocných mláďat. Tento defekt u koní je obdobou vzácné Hirschprungovy nemoci popsané u lidí, která se objevuje nejčastěji u novorozenců.

Co je to overo?

Asociace American Paint Horse označuje koně, zejména španělského původu, s bílými skvrnami přes jinak tmavou srst jako overo. Nepravidelné skvrny jsou většinou orientovány horizontálně. Pod klasifikaci overo dále spadají tři podtypy frame overo, sabino overo a splash white. Právě u barevné varianty frame overo (FO), neboli „rámovaný overo“, se nejčastěji vyskytuje overo lethal white syndrom. Bílé tělo (trup, záď, krk) těchto FO koní je typicky „orámováno“ základní tmavou srstí. Bílé zbarvení často zasahuje i na hlavu. Přechod bílých skvrn a tmavé srsti má zubatý charakter. Oči koní bývají modré a nohy tmavé, ale mohou být s bílými odznaky.

Ileocolonic aganglionosis

Ileocolonic aganglionosis, tak zní pravá příčina a zároveň histopatologická diagnóza OLWS. Abychom pochopili podstatu nefunkčnosti trávicího traktu u tohoto syndromu, musíme si říci, jak v něm funguje nervový systém. Ve stěně trávicí trubice jsou dva typy nervové tkáně, tzv. plexus myentericus a plexus submucosus. Plexus myentericus je nervová pleteň, která ovládá pohyby a stahy hladkého svalstva střeva, čili může za střevní motoriku. Kdežto submukózní (podslizniční) nervová pleteň řídí krevní cirkulaci ve stěně střeva a vylučování látek dovnitř střeva. Tyto pleteně jsou tvořeny svazky nervových buněk, ganglii. Aganglionosis tedy označuje absenci těchto ganglií, konkrétně v zadní části tenkého střeva (ileum) a v tlustém střevě (colon). Pokud chybí nervový systém střeva, nedochází ke správným pohybům střev, které jsou klíčové pro posunutí zažitiny směrem ke konečníku a následnému vyloučení stolice. Vše vyúsťuje ve stagnaci obsahu střev, ten se začíná hromadit a dojde k bolestivému zvětšování a napínání střev.

Jaké jsou příznaky u novorozených hříbat?

Hříbata se rodí klasicky po ukončení fyziologické gestační doby, tedy po 11 měsících. Už to, že se hříbě narodí celé nápadně bílé s modrýma očima, bychom měli zpozornět (samozřejmě to ale hned neznamená, že má hříbě OLWS). Hned po narození vypadají hříbata naprosto zdravě. První příznaky mohou přijít ale již několik hodin po porodu. Protože z důvodu nefunkčnosti střevní peristaltiky (viz. výše) nemůže u mláďat odejít smolka (mekonium), dostavují se příznaky koliky. Hříbě začne být neklidné, nekomfortní, lehá si a válí se na zádech. Může trpět nechutenstvím a nafouknutím břicha. Poslechem břišní dutiny se zjistí absence střevních pohybů (to tzv. „kručení v břiše“).  Jelikož příznaky neodeznívají ani po zahájení terapie, naopak se zhoršují, a jelikož se jedná o velmi bolestivý stav a hříbě by během několika dnů stejně uhynulo, přechází se k humánní eutanázii hříběte. Vždy je dobré odebrat mláděti krev a otestovat ji na přítomnost OLWS. (pozn. zadržení smolky je častou příčinou kolik u hříbat, pokud zvíře nemá OLWS, je to stav léčitelný!)

Co je příčinou tohoto syndromu?

Mutace v genu EDNRB je pravou příčinou overo lethal white syndromu. Tato mutace může za to, že v průběhu embryogeneze (nitroděložního vývoje zárodku) nedochází k migraci neuroblastu směrem do zadní části střeva. Neuroblast je taková “prabuňka”, ze které se později vyvine buňka nervová, která tedy bude v našem případě ve střevě chybět. Gen EDNRB kóduje protein zvaný endothelin receptor typ B. Tento proteinový receptor funguje jako přenašeč signálů z vně buňky dovnitř a nachází se na jejím povrchu. Jak už vyplývá z jeho názvu, vážou se na něj endotheliny, což jsou peptidy s vazokonstrikčními účinky. Na endothelin receptor typ B se váže endothelin-3. Tato vazba hraje důležitou roli v embryonálním vývoji, konkrétně při migraci buněk neurální lišty, což je shluk „prabuněk“ uprostřed embrya, které poté migrují do dalších částí zárodku a vytváří důležité struktury budoucího těla. Těmito strukturami jsou střevní nervy a buňky nazývané melanocyty, které produkují pigment. Pigment melanin pak udává barvu srsti, očí, kůže, atd. Melanin hraje také důležitou roli pro sluch (proto mohou být některá bílá hříbata hluchá). Takže abychom to nějak shrnuli, pokud dojde k mutaci genu EDNRB, nedojde ke správnému vývoji zárodku. Konkrétně je chyba v inervaci střev a správné pigmentaci, z toho plyne, že se narodí bílá hříbata s aganglionózou střev (v případě homozygotních hříbat pro tento typ mutace). Kompletně zdraví koně s frame overo zbarvením jsou nosiči pouze jedné mutované kopie genu EDNRB.

Jaká je dědičnost OLWS?

Koně se zbarvením overo jsou častěji nosiči genu pro OLWS, než koně jednobarevní. Alela pro frame overo zbarvení je autosomálně dominantní (FO). Aby se narodilo OLW hříbě, musí nést dvě kopie mutovaného genu pro OLWS (gen EDNRB), které dostane od svých rodičů. Jednu od matky a jednu od otce. Takové hříbě označujeme homozygot (FO/FO). Heterozygoti dostanou pouze jednu kopii dominantní overo alely (FO/ N) a nemoc u nich vůbec nepropukne, budou ale jejími nosiči! Podstatné ale je, že frame overo zbarvení koně jsou vlastně heterozygoti! Jedna „normální“ alela (N) tedy, dá se říct, ochrání koně od výskytu aganglionózy, ale ponechá mu typické skvrnité zbarvení.

Můžeme usuzovat, že pokud se zkříží dva frame overo koně (FO/N), bude 25% potomků jednobarevných, 50% potomků  frame overo a 25% hříbat se narodí s OLWS (viz. tabulka).

Tab.

Otec→

Matka↓

FO/N=overo N/N= bez overo
FO/N=overo 50% FO/N- heterozygot FO

25% N/N – normální jednobarevní

25% FO/FO- homozygot s OLWS

50% FO/N- heterozygot FO

50% N/N- normální jednobarevní

N/N=bez overo 50% FO/N- heterozygot FO

50% N/N-normální jednobarevní

100% N/N normální jednobarevní

 

Může se zdát, že méně jak 25% šance, že se narodí hříbě s overo lethal white syndromem, je malá. Takovýto názor a případný risk je ale neakceptovatelný a určitě se nedoporučuje! V dnešní době je k dispozici genetický test, který ukáže, jestli je chovná klisna či hřebec nositelem genu pro OLWS. Proto není problém, pokud budoucí rodiče řádně otestujeme, uchovnit frame overo koně s prokazatelným non-frame overo koněm a vyhnout se tak případným ztrátám. Jako vzorek pro tento test slouží krev anebo ještě lépe vytrhaná hříva či žíně.

Jelikož pro overo lethal white syndrom neexistuje terapie, a novorozená hříbata musí být utracena, je preventivní testování rodičů tím nejlepším řešením!

 

Reference:

  1. Paint Horse Club České republiky, z.s., WWW.: <http://www.czpha.cz/typy-zbarveni.php>
  2. Wikipedia, The Free Encyclopedia, WWW.: <https://en.wikipedia.org/wiki/Overo>
  3. Lightbody T. Foal with Overo lethal white syndrome born to a registered quarter horse mare. Can Vet J. 2002;43(9):715–717.
  4. C. Yan, D. Croaker, A. L. Zhang, P. Manglick, T. Cartmill, D. Cass, A Dinucleotide Mutation in the Endothelin-B Receptor Gene Is Associated with Lethal White Foal Syndrome (LWFS); A Horse Variant of Hirschsprung Disease (HSCR), Human Molecular Genetics, Volume 7, Issue 6, 1 June 1998, Pages 1047–1052, https://doi.org/10.1093/hmg/7.6.1047
  5. Genetic Home Reference, U.S. National Library of Medicine, WWW.: <https://ghr.nlm.nih.gov/gene/EDNRB>
  6. Genomia, Genetic Laboratory, WWW.: <https://www.genomia.cz/cz/test/overo_eq/>

MVDr. Bára Schneiderová

V roce 2019 jsem ukončila studium veterinárního lékařství na Veterinární a farmaceutické univerzitě Brno. Momentálně jsem na mateřské dovolené. V budoucnu bych se chtěla věnovat medicíně malých zvířat, případně se ještě dál vzdělávat. Doma nám dělají společnost německá boxerka Berry, dva papoušci a mnoho želv.
MVDr. Bára Schneiderová

Poslední příspěvky od MVDr. Bára Schneiderová (všechny zde)

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*