Dandy-Walker malformace

Syndrom Dandy-Walker je dědičné onemocnění, u kterého dochází k částečnému nevyvinutí některých částí centrální nervové soustavy, zejména mozečku. Podle rozsahu postižených částí se ve věku 5-6 týdnů rozvíjí ataxie, nystagmus, dysmetrie a později se přidávají epileptické záchvaty. Onemocnění není léčitelné, ale prognóza u některých případů je nadějná.

Dandy-Walker syndrom / Dandy-Walker malformace (DWM) je vzácné dědičné onemocnění u psů a lidí, při kterém dochází k hypoplazii (nevyvinutí) některých částí centrální nervové soustavy, zejména mozečku. Je popisován u eurasierů, drsnosrstých jezevčíků, labradorských retrívrů, čau-čau a některých dalších plemen. Onemocnění se dědí autozomálně recesivně, klinické příznaky se projeví u 25 % štěňat po pozitivních rodičích – přenašečů. U 50 % potomků existuje možnost, že se také stanou nositeli mutace s rizikem přenosu na další generace.

Malformace mozečku u lidí a psů

DWM se nachází u lidí v několika různých podobách vzhledem k velkému množství mutací, které mohou způsobit defektní vývoj mozku (malformaci). Popisované jsou mozkové hypoplazie s nepřítomností kaudálních (zadních) částí mozečkové střední části (vermis cerebelli) a kaudálních částí obou hemisfér. Doposud bylo u lidí rozpoznáno sedm různých mutací VLDLR, které způsobují nevyvinutí těchto částí, přímo s DWM byly nedávno popsány geny ZIC1 a ZIC4, FOXC1. Tyto mutace jsou fenotypově (viditelnými projevy) a neuroanatomicky nerozeznatelné a zděděné autosomálně recesivně stejně jako u psů. DWM tedy může mít multifaktoriální původ, nebo se vyskytuje společně s dalšími dědičnými syndromy (např. Meckel-Gruberův a Walker-Warburgův syndrom). Rozmanitost a velké množství genů souvisejících s hypoplazií mozečku prozatím brání určit přesný původ DWM u psů. U některých případů byly přítomny další patologické rysy, které se u lidí nevyskytují, častý je nález hydrocefalu (vodnatelnosti mozku), ztenčeného spojení hemisfér (corpus callosum) nebo neúplné přepážky oddělující mozkové komory (septum pellucidum).

VLDLR – důležitý receptor pro vznik nervových buněk

VLDLR je membránový receptor patřící do skupiny LDL (lipoproteinů s nízkou hustotou). Spolu s receptorem apolipoproteinu E (APOER2) je součástí signální dráhy reelinu (RELN), která řídí migraci neuroblastů (prekurzory, z kterých vznikají nervové buňky) v mozkové kůře a mozečku. Při absenci těchto receptorů nejsou neuroblasty schopny dokončit migraci a vývoj, což má za následek nedostatečně rozvinutý centrální nervový systém.

Klinické příznaky – ataxie

Všichni postižení psi vykazují různě závažné stupně ataxie (poruchy koordinace pohybů) od mírného pohupování tělem, dyzmetrie (poruchy vnímání prostoru), třesu a náklonu hlavy až po vážnější stavy s neovladatelností pánevních končetin a záchvatovitým padáním na zem. Příznaky se rozvíjí u mladých štěňat ve věku 5-6 týdnů, s postupujícím věkem se mohou objevit epileptické záchvaty. Chování, pozornost a schopnost učení jsou nezměněné. Tato zjištění podporují domněnku, že existují kompenzační mechanismy zbývající tkáně mozečku. Opakovaná měření závažnosti ataxie a její prohlubování či zlepšování by měla být vysoce cenná v budoucích studiích cerebelárních malformací u psů a lidí.

Diferenciální diagnostika – parazité a parvoviry

Magnetická rezonance (MRI) postižených psů potvrzuje nepřítomnost kaudální a střední části vermis a hypoplazii kaudálních částí hemisfér. Existuje úzká spojitost mezi specifickou malformací a klinickými příznaky, protože všichni postižení psi vykazovali různě vážné známky ataxie. Další vestibulární příznaky, jako je náklon hlavy a nystagmus (kmitavý pohyb očí), lze vysvětlit zapojením flokulonodulárního laloku (jeden z laloků mozečku). Mezi onemocnění, u kterých může dojít k podobným klinickým příznakům, a které dříve byly považovány za hlavní příčinu příznaků do té doby neznámého DWM jsou paraziti toxoplasma a neospora a vážná virová infekce parvoviry. U všech vyšetřených psů s diagnostikovanou DMW byly tyto infekce vyloučeny.

Prognóza je obvykle dobrá, záleží na stupni postižení a na kvalitě života. Abnormality chůze mohou přetrvávat celý život, ale jsou známy případy, kdy se ataxie při důsledné fyzioterapii výrazně zlepšila. DWM je dobré zvážit u psů s příznaky poškození mozečku a ataxií u plemene eurasier, a potvrdit diagnózu vyšetřením magnetickou rezonancí a genetickým testováním. Eurasieři jsou cenným zvířecím modelem pro další studie tohoto vzácného onemocnění, které mohou pomoci prozkoumat dlouhodobé následky syndromu a poskytnout materiál pro pochopení mechanismů cerebelárního vývoje i vzhledem k výskytu stejného postižení u lidí. V humánní medicíně se odhaduje počet postižených: 1 nemocný člověk na 25 000 – 30 000 lidí. U psů nejsou uvedena žádná čísla, jelikož mnoho případů nemuselo být rozpoznáno a diagnostikováno.

Reference:

Bernardino F, Rentmeister K, Schmidt MJ, et al. Inferior cerebellar hypoplasia resembling a Dandy-Walker-like malformation in purebred Eurasier dogs with familial non-progressive ataxia: a retrospective and prospective clinical cohort study. PLoS One. 2015;10(2):e0117670. Published 2015 Feb 10. doi:10.1371/journal.pone.0117670. Dostupné z https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4323131/.

Kobatake Y, Miyabayashi T, Yada N, et al. Magnetic resonance imaging diagnosis of Dandy-Walker-like syndrome in a wire-haired miniature dachshund. J Vet Med Sci. 2013;75(10):1379–1381. doi:10.1292/jvms.12-0550. Dostupné z https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3942924/.

Kwiatkowska M, Rose JH, Pomianowski A (2019): Dandy-Walker malformation in Polish hunting dogs: long term prognosis and quality of life. Veterinarni Medicina 64, 37‒43. https://doi.org/10.17221/58/2018-VETMED. Dostupné z https://www.agriculturejournals.cz/publicFiles/58_2018-VETMED.pdf.

Martina Gerber, Andrea Fischer, Vidhya Jagannathan, Michaela Drögemüller, Cord Drögemüller, Martin J. Schmidt, Filipa Bernardino, Eberhard Manz, Kaspar Matiasek, Kai Rentmeister, Tosso Leeb. A Deletion in the VLDLR Gene in Eurasier Dogs with Cerebellar Hypoplasia Resembling a Dandy-Walker-Like Malformation (DWLM). Plos One,2015, 10(2): e0108917. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0108917. Dostupné z https://journals.plos.org/plosone/article/citation?id=10.1371/journal.pone.0

MVDr. Gabriela Lukešová

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*