Syndrom Van den Ende – Gupta u drsnosrstých foxteriérů

Syndrom Van den Ende-Gupta je genetické onemocnění foxteriérů postihující kosti. Onemocnění se projevuje již u štěňat deformací lebky a čelisti, dochází i k vykloubení nohou. Onemocnění není léčitelné.

Syndrom Van den Ende-Gupta (VDEGS) je vzácná dědičná porucha, která se vyskytuje u foxteriérů a lidí se společnou příčinou vzniku v defektním genu kódujícím bílkovinu SCARF2. Porucha je charakterizována zpomaleným vývojem a deformacemi kostí, především v obličejové části, a postižením končetin. U foxteriérů je děděn autozomálně recesivně, nemoc se projeví, když potomek zdědí defektní gen od obou rodičů. Děje se tak v  25 % případech, u poloviny potomstva potom dochází k přenosu pouze jednoho genu a tito jedinci se stávají dalšími přenašeči nemoci, aniž by se u nich nemoc projevila nějakými příznaky.

Příčina

Bílkovina SCARF2 podléhá poškození (a to zkrácení na základě postiženého genu kódující tuto bílkovinu), které je zodpovědné za vznik klinických příznaků podobných u lidí i psů. Tato bílkovina má vliv na vývoj kostí prostřednictvím metabolismu osteoklastů, což jsou buňky kostní tkáně, které se odbouráváním kostní tkáně podílejí na remodelaci kostí. K tomuto přestavování kostí dochází během celého života na základě zatížení kostí a pomáhá zachovávat jejich celistvost, a velmi důležitý pro tento proces je iont vápníku Ca2+, který je přenášen pomocí SCARF2 do nitra buňky. Pokud tento systém v případě VDEGS nefunguje, je narušena funkce osteoklastů a následně celého procesu zániku a opětovné tvorby kostní tkáně. V případě syndromu Ende-Gupta se nejvíce projevuje postižení na kostech hlavy, čelistí a končetin. Úplně přesný popis funkce bílkoviny SCARF2  a přenosu vápníku je dosud neznámý a je předmětem dalšího zkoumání pro pochopení přesného mechanismu vzniku onemocnění a případných možností léčby.

Klinické příznaky

Onemocnění se vyvíjí od narození a následky jsou patrné vzhledem k rychlému vývoji a růstu již v raném věku. Postižení psi mají příznaky především v kraniofaciální oblasti (v přední části obličejové části lebky). Jde o krátkou horní čelist (brachygnathia superior) a opticky vystupující dolní čelist, někdy spojené s rozštěpem ať už s nebo bez postižení kůže. Dalšími typickými příznaky je deformovaný nos a nosní přepážka společně s jejím vyklenutím doleva, případně deformované uši. Deformace nosní přepážky může způsobovat potíže s dýcháním. Někdy bývají postiženy oči, které jsou užší, menší a mohou být šikmé. Končetiny se velmi často špatně vyvíjí, jedná se zejména o jednostrannou luxaci (částečné vykloubení) loktů a čéšky a vznikající sekundární osifikační centra kostí končetin (místa vzniku tkání kostí) a arachnodaktylie (prodloužení prstů).

Při důkladnějším lékařském vyšetření dochází k potvrzení a specifikaci jmenovaných příznaků, odhalí oteklé klouby a mediální patelární luxaci (vykloubení čéšky směrem ke středu těla).  Při rentgenologickém nebo CT vyšetření obratlů jejich počet a poloha vypadají v pořádku, ale při porovnání se zdravými psy jsou výběžky hrudních obratlů tenčí, delší a jinak postaveny a v dospělosti se vyvíjí artitida (zánětlivé onemocnění kloubů s poškozením kloubní plochy), ovšem bez neurologického postižení. Zobrazování CT potvrzuje odklonění nosní přepážku vlevo. Podobné příznaky se objevují u lidí s tímto syndromem.

Objev SCARF2 bílkoviny stanovil psí diagnózu a model pro zkoumání lidského VDEGS. To je velmi důležité pro další zkoumání a pochopení funkcí SCARF, vzhledem k nedostatku lidských pacientů a nemožnosti výzkumu na myších. Navíc vzhledem k tomu, že někteří psi VDEGS přežívají, mohl by psí model v budoucnu sloužit jako preklinické modely pro výzkum způsobu vzniku nemoci a jejímu léčení. U psů existuje mnoho vzácných onemocnění vznikajících i u lidí a motivování soukromých majitelů domácích zvířat k účasti na klinických studiích by mohlo usnadnit  přístup k léčbě lidí a zároveň by mělo prospěch v péči o zdraví psů.

 

 

Reference:

Marjo K. Hytönen, Meharji Arumilli, Anu K. Lappalainen, Marta Owczarek-Lipska, Vidhya Jagannathan, Sruthi Hundi, Elina Salmela, Patrick Venta, Eva Sarkiala, Tarja Jokinen, Daniela Gorgas, Juha Kere, Pekka Nieminen, Cord Drögemüller, and Hannes Lohi. Molecular Characterization of Three Canine Models of Human Rare Bone Diseases: Caffey, van den Ende-Gupta, and Raine Syndromes. PloS Genes, 2016, 10.1371/journal.pgen.1006037. Dostupné z https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4871343/.

 

MVDr. Gabriela Lukešová

Ukončila studium na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně v roce 2018, od roku 2019 pokračuje v doktorském studiu v oboru Veřejné veterinářství a ochrana zvířat. Dále externě spolupracuje s firmou Biopharm jako kvalifikovaná osoba pro správnou distribuční praxi v oblasti veterinárních léčiv. Ve svém volném čase se aktivně věnuje jezdectví, péči o koně a cyklistice.
MVDr. Gabriela Lukešová

Poslední příspěvky od MVDr. Gabriela Lukešová (všechny zde)

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*