Lundehund syndrom

Lundehund syndrom je dědičné onemocnění trávicího traktu výhradně psího plemene norský lundehund. Jde o kombinaci několika onemocnění trávicího traktu, jehož následkem je ztráta bílkovin. Onemocnění není léčitelné a často končí smrtí zvířete. Přesný výskyt není znám, ale předpokládá se, že je vysoký.

Historie plemene

Psí plemeno norský lundehund pochází ze severního Norska, Islandu a přilehlých ostrovů. Původ lundehundů sahá až do 17. století, jedná se o nejstarší norské psí plemeno. Lundehund byl speciálně chován k lovu papuchalků, a tím se také přizpůsobilo jeho tělo. Jedinečné vlastnosti lundehundů mu pomáhaly při lovu a udržení rovnováhy na skalnatých útesech, jako minimálně šest prstů na každé končetině, extrémně flexibilní klouby, také díky složitelnému uchu se mu nedostala voda do zvukovodu. Dlouho se toto plemeno považovalo za vyhynulé, až roku 1925 byla nalezena populace lundehundů na norském ostrově  Værøy. Chovatelský program začal v roce 1961 s posledními pěti psy (2 feny, 3 psi) na světě. V roce 1964 u jednoho z původních samců byl diagnostikován ascites, otok zadních končetin a poruchy zažívacího traktu. Od té doby přibývalo lundehundů s těmito specifickými příznaky a odtud plyne označení Lundehund syndrom.

Polydaktylie je charakteristickým znakem Lundehundů https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4971756/

Příčina

Lundehund syndrom je genetické onemocnění. Je zapříčiněno mutací genu LEPREL1 a má charakter autosomálně recesivní. Gen LEPREL1 je produkován v subpopulaci neuroendokrinních buněk ve střevní mukóze, je důležitý pro zpracování a uvolňování neuropeptidů. Právě nervový systém střeva může spouštět nespecifický zánět střev přes sekreci neuropeptidů. Neuropeptidy hrají klíčovou roli při nespecifickém zánětu střev. Lundehundi s touto genetickou mutací ale bez klinických příznaků, mají buď subklinický průběh nebo onemocní později. Nástup příznaků je nejspíš ovlivněn také vnějšími vlivy, jako je stres, potravní alergie nebo další přidružené onemocnění. Syndrom má některé vlastnosti různých onemocnění jako je protein losing enteropatie, intestinální lymfangiektázie, nespecifický zánět střev a malabsorbce. Hlavní příčina obtíží lundehundů je ztráta bílkovin, zejména albuminu a globulinů, která může být pro psa fatální.

Příznaky

Nástup prvních příznaků je variabilní, popisuje se ve věku od 2 do 10 let. Nejčastější projevy jsou průjem, zvracení, snížený apetit, snížení hmostnosti, apatie, otoky zadních končetin a ascites (abnormální hromadění volné tekutiny v břiše). Výskyt tohoto onemocnění není přesně znám, ale odhaduje se minimálně 40%. Je to zřejmě způsobeno velice malou populací a tedy malou genetickou variabalitou.

Pětiletý lundehund se závažnými příznaky Lundehund syndromu https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4971756/

Diagnostika

Pro veterinárního lékaře je důležité mít v podvědomí výskyt tohoto onemocnění. Typické příznaky lze odhalit už při klinickém vyšetření. Následuje vyšetření krve, kde se může prokázat snížení bílkovin (albumin, globulin, ale globuliny mohou být také zvýšené), snížení nebo zvýšení vápníku, snížení fruktosaminů, zvýšení folátu a ALT. Ultrasonografickým a rentgenologickým vyšetřením můžeme vyloučit jiná onemocnění. Nyní je k dispozici genetické vyšetření z malého množství krve, které může odhalit jak nemocného jedince tak i přenašeče tohoto onemocnění.

Terapie

Léčba je pouze symptomatická a spočívá zejména v přísné dietě, kde je vyšší obsah bílkovin a nižší obsah tuku, případně i hypoalergenní krmivo. Dále se podávají imunosupresiva, antibiotika, vitaminy a probiotika dle příznaků.

Prognóza a prevence

Prognóza je variabilní, závisí na odpovědi pacienta na terapii. Často je toto onemocnění progresivní a může vést ke smrti zvířete, díky ztrátě bílkovin a celkové slabosti. Genetické vyšetření může odhalit nemocného jedince i přenašeče. Je zejména cenné při sestavování chovných párů, kdy chovatelé můžou předcházet produkci dalších nemocných psů.

Zdroj

Metzger, J., Pfahler, S., & Distl, O. (2016). Variant detection and runs of homozygosity in next generation sequencing data elucidate the genetic background of Lundehund syndrome. BMC Genomics, 17, 535. http://doi.org/10.1186/s12864-016-2844-6

Berghoff, C.G. Ruaux, J. M. Steiner, D.M. Williams. Gastroenteropathy in Norwegian Lundehund. Compendium (Yardley, PA)29(8):456-65, 468-70; quiz 470-1 · September 2007

MVDr. Andrea Mertová

Na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně promovala v roce 2013, od té doby je také členem Komory veterinárních lékařů. Poté nastoupila na nonstop veterinární kliniku IVET v Praze. Doma má dva psy, jednoho kocoura a hodně slepic.
MVDr. Andrea Mertová

Poslední příspěvky od MVDr. Andrea Mertová (všechny zde)

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*