Vrozená obezita

Vrozená obezita je genetická porucha, která se nejčastěji vyskytuje u labradorských retrívrů. Nemocní psi mají zvýšenou chuť k jídlu. Pokud majitel není obeznámen s tímto onemocněním, může pes přibárat na váze a to doprovází řada problémů. Vrozenou obezitu nelze vyléčit, ale je možné nasadit dietní opatření.

Výskyt

Labradorský retrívr má vyšší sklony k obezitě a také je více motivován jídlem než ostatní plemena. Vědci se proto rozhodli pro rozsáhlou studii věnovanou tomuto plemenu a jejímu genetickému vztahu k obezitě. V roce 2016 byla odhalena mutace genu POMC (proopiomelanokortin), která přispívá k vyšší hmotnosti, tělesnému tuku a motivaci jídlem. Tato mutace byla odhalena pouze u labradorského a zlatého retrívra, u dalších čtyřiceti testovaných plemen nebyla nalezena. U lidí se také vyskytuje mutace POMC, proto se labrador stal modelovým případem v některých studiích léčby obezity tohoto typu u lidí.

Četnost mutace POMC v populaci labradorských retrívrů je zhruba 25%. Avšak až 76% asistenčních a pracovních psů nese tento zmutovaný gen. Zřejmě je to dáno selekcí asistenčních chovných psů. Postižení psi se dají mnohem lépe trénovat a cvičit pozitivní motivací jídlem, proto si je chovatelé vybírají na tyto speciální účely.

Příčina

POMC gen kóduje proteiny β-MSH (melanocyt stimulující hormon) a β-endorfin, které hrají roli v sytosti. Signalizují mozku, aby ukončil pocit hladu, jakmile se pes dosyta nají. Pokud gen POMC postihne mutace, β-MSH a β-endorfin se netvoří dostatečně a mozek nedostává tyto signály tak efektivně. Pes pak zůstává hladový i po adekvátní krmné dávce. Mutace POMC způsobuje zvýšený apetit, tím zvyšování tělesné hmotnosti a tělesného tuku a také je pro psa velmi zvýšená motivace jídlem. Pokud chovatel neví o genetickém stavu svého psa, může ho překrmovat a spolu s nedostatkem pohybu dochází k postupné obezitě. Obezita je nemoc, kdy je nadměrně zatěžována většina orgánových systémů v těle zvířete. Zejména trpí pohybový a kardiovaskulární systém, jejich nedostatečnou funkcí se můžou poškodit ostatní orgány (ledviny, játra). Obézní psi jsou také predisponováni k diabetes mellitus (cukrovce).

Terapie

Specifická léčba tohoto onemocnění neexistuje. Pokud má pes pozitivní výsledek mutace, chovatel může přijmout preventivní opatření. Ta se týkají hlavně krmení. Krmnou dávku určenou právě pro konkrétního psa můžeme rozdělit do dvou porcí. Pamlsky zredukujeme na minimum anebo je zohledníme v celodenní krmné dávce. Pokud má pes už nadváhu je vhodné se poradit s veterinárním lékařem, který případně doporučí veterinární dietu nebo další opatření. Neméně důležitý je pohyb, jako jsou dlouhé procházky a plavání. Nárazové a příliš náročné zvýšení pohybu není vhodné a trpí tím zejména pohybový aparát.

Prevence 

Máme k dispozici genetické vyšetření, které se provádí odběrem malého množství krve nebo stěrem z bukální sliznice a je hotové za 7-14 dní. Je vhodné testovat zejména chovné páry asistenčních a pracovních psů, kde je velmi vysoký výskyt. Můžeme omezit šíření mutace tohoto genu pokud v chovném páru nebudou dva pozitivní jedinci. Vrozená obezita má autosomálně recesivní charakter, to znamená, že nemoc se projeví pouze u jedinců, kteří zdědí geny od obou rodičů. Ovšem obezita se nemusí u všech projevit, závisí to na mnoha dalších faktorech.

 

Reference:

E. Raffan, R.J. Dennis, C.J. O’Donovan, J.M. Becker, R:A: Scott, S.P. Smith, D.J. Withers, C.J. Wood, E. Conci, D.N. Clements, K.M. Summers, A.J. German, C.S. Mellersch, M.L. Arendt, V.P. Iyemere, E. Withers, J. Soder, S. Wernersson, G. Andersson, K. Lindblad-Toh, G.S.H. Yeo, S. O’Rahilly. A Deletion in the Canine POMC Gene Is Associated with Weight and Appetite in Obesity-Prone Labrador Retriever Dogs. Cell Metab. 2016 May 10; 23(5): 893–900.

L.J. Davison, A. Holder, B. Catchpole, C.A. O’Callaghan. The Canine POMC Gene, Obesity in Labrador Retrievers and Susceptibility to Diabetes Mellitus. J Vet Intern Med. 2017 Mar-Apr; 31(2): 343–348.

MVDr. Andrea Mertová

Na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně promovala v roce 2013, od té doby je také členem Komory veterinárních lékařů. Poté nastoupila na nonstop veterinární kliniku IVET v Praze. Doma má dva psy, jednoho kocoura a hodně slepic.
MVDr. Andrea Mertová

Poslední příspěvky od MVDr. Andrea Mertová (všechny zde)

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*