Dwarfismus psů

Dwarfismus nebo také nanismus, trpasličí vzrůst, je dědičné onemocnění, kde je nejpatrnější projev malý vzrůst postižených psů oproti stejně starým sourozencům. Onemocnění se vyskytuje zejména u německých ovčáků, československých vlčáků a Saarlosových vlčáků. Terapie je problematická, řešením je genetické vyšetření chovných párů.

Historie

Československý vlčák byl vyšlechtěn v roce 1955 zkřížením německého ovčáka a karpatského vlka. Saarlosův vlčák byl vyšlechtěn v roce 1921 zkřížením karpatských vlků a jediného něměckého ovčáka. Výskyt dwarfismu u tohoto plemene je tedy trošku záhada, protože dle genealogických výzkumů má mutace původ v roce 1940. Buď byl tedy ten jediný německý ovčák nosičem recesivního genu a mutace je tedy daleko starší, nebo bylo v průběhu šlechtění Saarlosova vlčáka použito více německých ovčáků. Nemoc byla také dále zaznamenána u výmarských ohařů, špiců, jezevčíků, basetů, miniaturních pinčů, Karelských medvědích psů a Welsh corgi. Mutace postihuje psi a feny stejnou měrou.

Příčina

Dwarfismus je onemocnění způsobené mutací genu LHX3, což je velmi důležitý regulátor časného vývoje hypofýzy. Hypofýza neboli podvěsek mozkový je centrální endokrinní orgán nacházející se uprostřed a na spodní straně mozku, produkující množství hormonů, kterými ovládá ostatní endokrinní žlázy. Skládá se ze dvou laloků, přední adenohypofýzy a zadní neurohypofýzy. Adenohypofýza produkuje hormony – somatotropin (růstový hormon), prolaktin, tyreotropní hormon, luteinizační hormon, folikuly stimulující hormon a adrenokortikotropní hormon. Neurohypofýza uvolňuje oxytocin a antidiuretický hormon. Hypofýza je podřazena hypothalamu, který reguluje množství vyplavujících hormonů stimulačními a inhibujícími hormony. Defekt v genu LHX3 vede k nedovyvinutí adenohypofýzy a tím ke kombinovanému nebo isolovanému deficitu pituitárních hormonů. Dochází k deficitu hormonu růstového, prolaktinu, luteinizačního, folikuly stimulujícího a tyreotropního. Sekrece adrenokortikotropního hormonu je zachována.

Projevy

Dva stejně staří psy ve věku 14 měsíců, německý ovčák vpravo trpí dawrfizmem. Zdroj: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3223203/

Vzhledem k závažnosti nedostatku hormonů štěňata s dwarfismem umírají už v děloze nebo pár dní po porodu. Pokud přežijí, první týdny nemusí mít žádné příznaky, až zhruba ve dvou měsících začnou zaostávat v růstu oproti stejně starým štěňatům. V tomto věku jsou většinou štěňata u nových majitelů, kteří nemají srovnání a rozdílu si z počátku nemusí všimnout, ve třech až čtyřech měsících to bývá už markantní. Psi s dwarfismem nikdy nedorostou do plné velikosti v dospělosti. Mají kratší nohy, dlouhé tělo, předkus či podkus a mohou mít vypouklé oči. Trvalý chrup se prořeže daleko později než u zdravých psů nebo vůbec. Další viditelný projev nemoci je přetrvávání štěněcí srsti a alopecie (ztráta chlupů) na krku a trupu. Kůže je náchylnější k infekcím a je hyperpigmentovaná. Nemocní psi mohou mít vysoký štěkot a také mohou chrápat, mentalita je také retardována. Psi jsou často kryptorchidní a pohlavní orgány jsou menší. Feny mají hárání nepravidelné, žádné nebo hárání bez ovulace. Deficit růstového hormonu způsobí také nedostatečný vývoj jater a ledvin, což může vyústit v jejich brzké selhání. Jako nový společný příznak byly zjištěny abnormality v atlantoaxiálním spojení (kloub prvního a druhého krčního obratle), dochází pak instabilitě a kompresi míchy. Pes je parézní, ataxický a často natahuje krk jakoby koukal na hvězdy (stargazing).

Diagnostika a terapie

Diagnostika je založená zejména na anamnéze a klinickém vyšetření. Měření hladin růstových faktorů, hladin jednotlivých hormonů a stimulačních testů z krve potvrdí diagnózu dwarfismu.

Pes s dwarfismem se dožívá maximálně čtyř až pěti let bez léčby, léčbou můžeme jeho život prodloužit a zkvalitnit. Avšak samotná léčba substitucí růstového hormonu je problematická. Psí růstový hormon ještě nebyl vyvinut, lze použít prasečí, ale dostupnost a cena je náročná. Je možné také aplikovat progestiny, které stimulují produkci růstového hormonu v mléčné žláze. Tato léčba ale také může přinášet komplikace. Dále je nutné léčit další příznaky onemocnění.

Prevence

Prevencí může být genetické vyšetření na mutaci LHX3. U německých ovčáků se mutace objevuje asi u 11% psů, u československých vlčáků u 31% a u Saarlosových vlčáků u 21%. Vyšetření je dostupné jen u těchto plemen. Vzhledem k celkem vysokému výskytu v populaci je doporučováno vyšetřit všechny chovné psy těchto plemen. Dwarfismus se projeví pouze u štěňat, která zdědí dvě alely, každou od jednoho rodiče. Pokud pes zdědí jen jednu, přenáší mutaci dál na potomstvo a ta se šíří dál v populaci. Testováním můžou chovatelé zabránit v šíření mutace dál tím, že nebudou chovat na pozitivních jedincích, a nebudou sestavovat chovný pár ze dvou přenašečů.

 

Reference:

A.M.W.Y. Voorbij, B.P. Meij, L.W.L. van Bruggen, G.C.M. Grinwis, Q.E.M. Stassen, and H.S. Kooistra. Atlanto-Axial Malformation and Instability in Dogs with Pituitary Dwarfism due to an LHX3 Mutation. J Vet Intern Med 2015;29:207–213

A.M.W.Y. Voorbij, P.A. Leegwater, H.S. Kooistra. Pituitary dwarfism in Saarloos and Czechoslovakian wolfdogs is associated with a mutation in LHX3. J Vet Intern Med 2014;28:1770–1774

Annemarie M.W.Y. Voorbij; Hans S. Kooistra,  G. S. ALLANC. R. R. HUXTABLEC. R. HOWLETR. C. BAXTERB. DUFFB. R. H. FARROW.Pituitary Dwarfism in German Shepherd Dogs

MVDr. Andrea Mertová
Latest posts by MVDr. Andrea Mertová (see all)

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*