Startle disease

Startle disease, hyperekplexie, je dědičné onemocnění popsané u irských vlkodavů, kdy po zvukovém nebo dotykovém podnětu dochází k přehnané úlekové reakci a ztuhnutí svalů. To je možné pozorovat při pohlazení již několikadenních stěňat. Onemocnění není léčitelné.

Pro vrozené onemocnění startle disease (SD), odborně také hyperekplexie, nenajdeme český ekvivalent. Bližší představu o této dědičné nemoci můžeme získat, pokud si přeložíme anglické slovo startle, což znamená leknout se, polekat se, vyplašit. Slovo disease česky znamená onemocnění nebo choroba. Jedná se tedy o patologický stav, kdy po stimulaci jedince zvukovým či dotykovým podnětem dochází k přehnanému úlekovému reflexu a ke svalové hypertonii, tzn. zvýšenému napětí svalů. Úlekový reflex (primární Moroův reflex) je fyziologická reakce a je dobře popsán u novorozenců a kojenců.  U psů byl v roce 2011 objeven první případ startle disease a to u plemene irský vlkodav. 1

Na úvod

Nervové buňky, neurony, jsou mezi sebou propojeny v tzv. synapsích. Důležitou strukturou synapse jsou neuronální membrány, které obsahují velké množství iontových kanálů umožňujících předávání podráždění na další nervové buňky a synaptická štěrbina, což je volný prostor mezi membránami dvou neuronů. Při vzruchu se do této štěrbiny z prvního (presynaptického) neuronu uvolní mediátory (neurotransmitery), což jsou látky chemické povahy, které způsobí otevření iontových kanálů membrány druhého neuronu (postsynaptického). Tím dojde ke vzniku dalšího podráždění a jeho předání na další neuron. Takto se šíří informace ve formě vzruchu napříč neurony.  Iontové receptory/kanály jsou vlastně takové branky v membráně neuronu, kdy touto brankou můžou procházet ionty (Na+, Cl, K+, Ca2+). Tyto kanály tvořené bílkovinou (v našem případě např. GlyT2) se otevírají právě po navázání některého neurotransmiteru (glycin, acetylcholin, GABA, serotonin, atd.). Glycin je protein (aminokyselina), který v centrální nervové soustavě působí jako inhibiční (tlumivý) neurotransmiter. Úkolem glycinového transportéru (GlyT2) je udržovat zásoby inhibičního neurotransmiteru glycinu. Výsledkem mutace genu SLC6A5 kódujícího glycinový transportér je hyperekplexie. 2,4

U novorozených dětí je nemoc popisována jako křečovitý stav se ztuhnutím svalů vyvolaný zvukem či dotykem a momentální zástavou dechu (apnoe). Jako příčina této nemoci u lidí (ale i dobytka a myší) byla objevena mutace v genech, které kódují postsynaptický glycinový receptor (GlyR) a jeho podjednotky alfa (GLRA1) a beta (GLRB), a postsynaptický glycinový  transportér (GlyT2, také SLC6A5). 1,2 U prvního popsaného případu tímto defektem postižených štěňat byla zjištěna mutace pouze v genu SLC6A5 pro postsynaptický glycinový  transportér. Dechové potíže zřejmě nějak souvisí s mutací SLC6A5 a podjednotkou alfa 3 glycinového receptoru, která se podílí na procesu rytmického dýchání. 1

Jak vypadají klinické příznaky?

První klinické příznaky byly zpozorovány u 5-7 denních štěňat. Pokud byla štěňata pohlazena, nošena nebo jinak „rozrušena“ došlo u nich k záškubům a ztuhnutí svalů. Po zklidnění a během spánku příznaky vymizí. Při sání mléka se u nich může projevit cyanóza (zmodrání sliznic) ze zástavy dechu. Tyto potíže s příjmem potravy vedou k jejich menšímu vzrůstu oproti ostatním mláďatům ve vrhu. Mláďata nejsou schopna ani stát. Bohužel se jedná o neléčitelnou a zřejmě i dlouhodobě s životem neslučitelnou poruchu, a proto, i vzhledem ke snížené kvalitě života, se často u postižených štěňat přistupuje během prvních měsíců po narození k eutanázii.1

Jaká je dědičnost hyperekplexie?

Dědičnost startle disease je autosomálně recesivní. 1 Tzn., že klinické příznaky se navenek projeví u jedince, který zdědil od matky i od otce po jedné recesivní („nemocné“) alele genu SLC6A5, má tedy nemocné alely dvě, a proto mu říkáme recesivní homozygot (sd/sd). Nosiči neboli heterozygoti, dostali recesivní alelu pouze od jednoho z rodičů (N/sd), druhá alela je normální. U nosičů se žádné klinické příznaky nemoci neprojeví, proto se nám mohou jevit jako zvířata nemoci prostá, ale zákeřnost spočívá v tom, že recesivní alelu mohou přenášet na své potomky. Zvířata (N/N) jsou zdravá, bez mutace v tomto genu.

Pro lepší přehlednost autosomálně recesivní dědičnosti při křížení je k dispozici tabulka (Tab. 1). V Tab. 1 je červeně vyznačeno potomstvo trpící startle disease, které vzniklo uchověním dvou různě postižených jedinců. Tyto dva jednotlivce se nedoporučuje křížit!

Tab. 1

KŘÍŽENÍ DVOU JEDINCŮ N/N N/ sd sd/sd
N/N (nemocný) 100% zdravé potomstvo 50% zdravého potomstva, 50 % potomstva budou nosiči 100% potomstva budou nosiči
N/ sd (nosič) 50% zdravého potomstva, 50 % potomstva budou nosiči 25% zdravého potomstva, 50% potomstva budou nosiči, 25% potomstva bude postiženo SD 50% potomstva budou nosiči, 50% potomstva bude postiženo SD
sd/ sd (hyperekplexie) 100% potomstva budou nosiči 50% potomstva budou nosiči, 50% potomstva bude postiženo SD 100% potomstva postiženo SD

 

Mohu nechat svého psa otestovat?

Mutaci v genu SLC6A5 můžeme snadno zjistit dostupným diagnostickým testem. Jako vzorek pro tento test slouží malé množství krve odebrané veterinárním lékařem nebo stěr z bukální sliznice, což pro psa nepředstavuje žádnou zátěž. Vzorek se následně odešle do příslušné laboratoře a výsledky jsou známy v řádu jednoho týdne. 3 Výsledky ukážou, zda je pes mutace prostý, či je to nosič nebo homozygot. Odhalení nosičů je významné zejména pro další chovatelské plány, protože pokud bychom je vyřadili z chovu, dojde nakonec i k vymýcení nemoci tím, že psi nebudou moct předávat recesivní alelu dalším generacím. Jelikož je nemoc nevyléčitelná, je prevence tím nejlepším opatřením.

 

 

Reference:

  1. Gill JL, Capper D, Vanbellinghen JF, et al. Startle disease in Irish wolfhounds associated with a microdeletion in the glycine transporter GlyT2 gene. Neurobiol Dis. 2011;43(1):184–189. doi:10.1016/j.nbd.2011.03.010
  2. Rees MI, Harvey K, Pearce BR, et al. Mutations in the gene encoding GlyT2 (SLC6A5) define a presynaptic component of human startle disease. Nat Genet. 2006;38(7):801–806. doi:10.1038/ng1814
  3. Labogen, Die Genetik von Laboklin, WWW.: <https://shop.labogen.com/startle-disease>
  4. Wikipedie, Otevřená encyklopedie, WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/Ionotropn%C3%AD_receptor#Ionotropn%C3%AD_glutam%C3%A1tov%C3%A9_receptory>
  5. Wikipedie, Otevřená encyklopedie, WWW: < https://cs.wikipedia.org/wiki/Neuron#Neuron%C3%A1ln%C3%AD_membr%C3%A1na>

MVDr. Bára Schneiderová

V roce 2019 jsem ukončila studium veterinárního lékařství na Veterinární a farmaceutické univerzitě Brno. Momentálně jsem na mateřské dovolené. V budoucnu bych se chtěla věnovat medicíně malých zvířat, případně se ještě dál vzdělávat. Doma nám dělají společnost německá boxerka Berry, dva papoušci a mnoho želv.
MVDr. Bára Schneiderová

Poslední příspěvky od MVDr. Bára Schneiderová (všechny zde)

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*