Bardet-Biedl syndrom je genetické onemocnění očí u maďarského puli. Příčinou je postižení řasinek na sítnici v důsledku čehož dochází ke ztrátě zraku. Současně jsou jedinci často obézní a mají nižší pohyblivost spermií. Onemocnění není léčitelné.
Bardet-Biedl syndrom je vzácné dědičné onemocnění spojené s poškozením sítnice u maďarského puli v mladém věku. Dědí se autozomálně recesivně, nemoc se projeví pouze po předání genu od obou rodičů ve 25 % případů. Příčinou jsou chybně vytvořené BBS bílkoviny, které se podílí na tvorbě a stavbě řasinek (cílií) – buněčných organel, které jsou na povrchu buněk. Nemoc se objevuje i u lidí s více různorodými příznaky a u myší, které jsou předmětem výzkumu tohoto vzácného onemocnění ve snaze získat více informací o vzniku a možnostech léčby.
Vzhledem k přítomnosti řasinek v celém organismu je Bardet-Biedl syndrom soubor zdánlivě nesouvisejících postižení orgánů, které ale mají stejný genetický a funkční základ. Řasinky jsou vláknité struktury na povrchu membrány téměř každé buňky v organismu a mají různé funkce, nejčastěji je to pohyb nebo předávání smyslových vjemů. Řasinky se během života buňky mohou obměňovat zanikáním a opětovným vznikáním. Tohoto procesu se účastní BBS bílkoviny v rámci intraflagelárního přenosu (soustava procesů vedoucí ke vzniku nové řasinky).
V případě BBS u puli jsou poškozeny smyslové řasinky buněk sítnice, dochází k ztrátě jejich funkce a k slepotě. Tento problém je všeobecně označován jako progresivní retinální atrofie (PRA) a z různých příčin postihuje až sto plemen psů. PRA je charakterizována postupnou ztrátou zraku, ke které dochází v důsledku degenerace fotoreceptorových buněk (tyčinek a čípků umožňujících vidění) v sítnici. V rámci plemen je PRA klinicky a geneticky různorodá a základní příčina zůstává v mnoha případech neznámá, u puli byla jako příčina objevena chyba v BBS4 a dále se zkoumá, zda tato bílkovina nemá vliv i na další orgány, což by odpovídalo systémovému charakteru nemoci.
Typické příznaky jsou postupné slepnutí, začínající špatným viděním za šera a končící úplným oslepnutím, případně může být doprovázeno dalšími onemocněními oka. Nálezy při oftalmologickém vyšetření zahrnují ubývání cév na sítnici, pigmentace a změny na očním nervu. Psi, uvedeni ve studii zkoumající BBS, byli popisováni jako obézní, což je klasický příznak BBS u lidí. U psů se vyskytuje také postižení spermií, což by mohlo potvrzovat multisystémový ráz onemocnění. U psa v rámci studie bylo provedeno vyšetření spermií s nálezem 22% spermií s normálním tvarem, 74 % spermií však mělo poškozený bičík a velmi málo jich bylo normálně pohyblivých (<5 %). To naznačuje, že BBS4 může mít velký význam pro zajištění pohyblivosti spermií a plodnosti u psa.
Potíže s diagnostikou BBS a určením toho, zda je u psů toto onemocnění systémové nebo ne, spočívají v tom, že mnoho současných příznaků nemusí být diagnostikováno nebo rozpoznáno. Obezita je běžná u velké části populace psů a často je přikládána za důsledek špatné výživy a řízení pohybu a aktivit. Dále není běžné vyšetření plodnosti, případně se neřeší její příčina.
V současné době existují velmi omezené možnosti léčby PRA a BBS a vědecké studie těchto nemocí u puli může být velkým přínosem i pro zkoumání podobného postižení u lidí, které má stejný genetický základ.
Reference:
Elizabeth Forsythe and Philip L Beales. Bardet–Biedl syndrome. Eur J HUM Genet., 2013, 8-13 . doi: 10.1038/ejhg.2012.115. Dostupné z https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3522196/.
N.A.Zaghloul, N.Katsanis. Mechanistic insights into Bardet-Biedl syndrome, a model ciliopathy. J Clin Invest. 2009;119(3):428–437. https://doi.org/10.1172/JCI37041. Dostupné z https://www.jci.org/articles/view/37041.
Tracy Chew, Bianca Haase, Roslyn Bathgate, View ORCID ProfileCali E. Willet, Maria K. Kaukonen, Lisa J. Mascord, View ORCID ProfileHannes T. Lohi and View ORCID ProfileClaire M. Wade. A Coding Variant in the Gene Bardet-Biedl Syndrome 4 (BBS4) Is Associated with a Novel Form of Canine Progressive Retinal Atrophy. G3: GENES, GENOMES, GENETICS July 1, 2017 vol. 7 no. 7 2327-2335; https://doi.org/10.1534/g3.117.043109. Dstupné z https://www.g3journal.org/content/7/7/2327
- Episodic falling syndrome (EFS – záchvatovité padání) - 26 března, 2021
- Deficit glykogen větvícího enzymu (GBED) - 25 května, 2020
- Junkční epidermolysis bullosa u belgického chladnokrevníka - 20 dubna, 2020
Buďte první kdo přidá komentář